Situace se bude dále zhoršovat s růstem počtu obyvatel Země. Od roku 1975 roste spotřeba vody o 2,5% za rok, zatímco počet lidí o 1,5% tzn. dostupnost pitné i užitkové vody na osobu klesá s počtem přibývajících obyvatel. Odběr vody však není závislý pouze na růstu obyvatel, ale také na způsobu jejich života.
Významný problém představuje nadměrné čerpání vody zejména kvůli zavlažování. Ročně je takto využito o 150 miliard m3 vody více. Například odvedení vod Amudarji a Syrdarji k zavlažování bavlníkových plantáží v poušti Karakum z jejich původního toku do Aralského jezera má za následek nejen jeho vysychání, ale také zasolování půdy plantáží. Dalším lidským omylem byla stavba Asuánské přehrady na Nilu, která sice zamezila záplavám, ale i přísunu bahna, které zajišťovalo rolníkům výnosnou úrodu. A nakonec jezero Čad, které dříve zásobovalo vodou čtyři státy, nestačí nyní v období sucha zásobovat ani Čad a Kamerun.
Dříve se velikost spotřeby dávala do souvislosti s hospodářskou vyspělostí zemí. Dnes však nejvyspělejší země omezují spotřebu vody vlivem vyspělých technologií a recyklace (např. USA, Japonsko recyklují až 2/3 spotřebované vody).