V této části se budu zabývat vývojem teritoriální struktury českého zahraničního obchodu. První část věnuji situaci před rokem 1989, poté se budu zabývat vývojem v průběhu transformace.
Jak vyplývá z tabulky, nejvýznamnějším faktorem změn teritoriální struktury zahraničního obchodu České republiky mezi lety 1989 a 2004 byl růst podílu obchodu s vyspělými tržními ekonomikami a naopak pokles podílu obchodování se zeměmi RVHP a Ruskem. V případě dovozů rostl podíl obchodování se zeměmi s vyspělou tržní ekonomikou do roku 1999, poté začal mírně klesat. V případě vývozů docházelo k růstu podílu zemí s vyspělou ekonomikou po celé sledované období s výjimkou roku 1997, kdy došlo k mírnému poklesu. Při pohledu na tabulky by se mohlo zdát, že k velkým změnám došlo v roce 2004, kdy došlo k velkému nárůstu obchodování s vyspělými zeměmi a se zeměmi Evropské unie a naopak k poklesu obchodování s tranzitivními ekonomikami. To je ovšem způsobeno rozšířením Evropské unie na 25 členských států k 1. květnu 2004.
Československá ekonomika
Československá ekonomika byla koncem 80. let ve svých vnějších ekonomických vztazích plně závislá na ekonomikách členských států RVHP, zejména na ekonomice sovětské, a byla málo orientována na vyspělé západní trhy. Se zeměmi bývalé RVHP a s tehdejším Sovětským svazem probíhala převážná část zahraničního obchodu. Státy RVHP se podílely na celkovém dovozu i vývozu přibližně 55% a SSSR zhruba 30%.
Podíl vyspělých zemí na československém vývozu i dovozu byl nízký a během 80. let neustále klesal. V obchodu s vyspělými tržními ekonomikami dominoval trh států Evropského společenství, který se v roce 1989 podílel na celkovém československém vývozu do vyspělých zemí 58% a na celkovém dovozu z vyspělých zemí 57%.
Největší podíl ze států ES připadal na Spolkovou republiku Německo, jejíž podíl v roce 1989 na československém vývozu do ES dosáhl 45% a na dovozu z ES 52%. Vývoz do SRN se na celkovém československém vývozu v roce 1989 podílel 8,2% a dovoz ze SRN na celkovém československém dovozu 9,3%.
Významné změny prováděné v oblasti transformace národního hospodářství se promítly do změny ve směru orientace zahraničního obchodu po roce 1989. Orientace zahraničního obchodu se velmi rychle změnila z oblastí zemí s plánovitým hospodářstvím k zemím s tržní ekonomikou.
Zatímco v roce 1989 byl poměr obchodního obratu mezi zeměmi s plánovanou ekonomikou a zeměmi s tržní ekonomikou asi 2:1, během několika let se obrátil tentýž poměr ve prospěch vyspělých zemí. V rámci obchodu s vyspělými ekonomikami dochází k trvalému nárůstu hodnoty jak u vývozu, tak u dovozu. Mezi zeměmi s tržní ekonomikou hrají prioritní roli vztahy s ES. Připadá na ně více než 60% obchodní výměny s tímto teritoriem. V letech 1989 – 1992 se podíl československého vývozu do těchto zemí zvýšil z počátečních 18,2% na 49,5% celkového vývozu. U dovozu se podíl zvýšil ze 17,8% na 44,3%. Saldo obchodní bilance bylo v letech 1989 – 1991 kladné (1,3 a 24 miliard Kčs).Mezi těmito zeměmi hrál významnou roli obchod se SRN, Itálií a Francií.
Neméně důležité jsou vztahy s ESVO. Československo zde realizovalo 10% svého vývozu. Sedm členských zemí se podílelo 13,8% na dovozu ČSFR. Obchodní bilance skončila v jednotlivých letech vždy deficitem. Jeho výše byla vždy výrazně ovlivněna obchodními vztahy s nejvýznamnějším partnerem – Rakouskem.
Největší skupinou podle počtu zemí je skupina rozvojových zemí. Přesto byl jejich podíl na celkových vývozech v roce 1989 pouze 8,0% a na počátku 90. let se mírně zvýšil na 10,4% v roce 1992. Naopak klesl podíl na dovozech z 6,6% v roce 1989 na 5,4% v roce 1992. V rámci této skupiny zemí došlo k posunu obchodu k zemím z Asie. Se zeměmi z této oblasti bylo potom dosahováno vůbec nejvyššího nárůstu zahraničního obchodu.
Po událostech roku 1989 došlo k ukončení činnosti RVHP a státy v této organizaci dříve sdružené se nedohodly na vytvoření jiné organizace založené na ekonomických základech, sloužící k usnadnění vzájemného obchodu, ale přešly k obchodu za stejných podmínek, jako v obchodu s tržními ekonomikami. Obchod začal být realizován ve světových cenách a hrazen ve volně směnitelných měnách.
Podíl těchto států na dovozu v roce 1989 činil 19,8% a na počátku devadesátých let rapidně klesal až na hodnotu 6,4% v roce 1992. Podíl vývozu se snížil z původních 20,3% na 13,4% v roce 1992. Obchodní bilance byla díky rychlejšímu poklesu dovozů po celé období, s výjimkou roku 1990, aktivní.
V obchodu se zeměmi dnes již bývalého SSSR je patrný trvalý pokles československého vývozu. Podíl na celkovém vývozu se z původních 24% snížil do roku 1992 na 11,2%. Podíl dovozu ze SSSR na celkovém dovozu se v roce 1991 zvýšil na téměř 30%, ovšem v roce 1992 se vlivem zvýšení dovozu z ostatních teritorií a mírnému poklesu dovozu ze SSSR jeho podíl snížil na 22,4%.
V roce 1993 se teritoriální struktura českého zahraničního obchodu v důsledku rozdělení Československa výrazně změnila. Obchod, který byl dříve realizován jako vnitrostátní se po 1. lednu 1993 změnil v zahraniční a Slovenská republika se rázem stala druhým největším obchodním partnerem ČR po SRN. Snížily se podíly vyspělých zemí i zemí ES ve prospěch podílu zemí s přechodovou ekonomikou a zemí CEFTA.
V letech 1994 – 1995 se v důsledku klesajícího obchodu se Slovenskem a rychleji rostoucího obchodu s vyspělými zeměmi, především se zeměmi EU, zvyšovala jejich váha na celkovém obchodu ČR. Značný vzestup podílu EU na celkovém českém vývozu a dovozu v roce 1995 byl pak zejména důsledkem rozšíření EU o tři nové členské země, z nichž jen na Rakousko připadalo 6,7% celkového obratu zahraničního obchodu ČR v tomtéž roce. Nižší dynamika obchodu se Slovenskem a zeměmi s přechodovou ekonomikou podmínila opětovný pokles jejich podílu na vývozu a dovozu v těchto letech, přičemž podíl na vývozu se v roce 1995 poněkud zvýšil díky značně nadprůměrnému růstu vývozu do ostatních zemí CEFTA. Hluboce pod úrovní roku 1989 byl obchod s ostatními zeměmi s přechodovou a státní ekonomikou, z nichž nejvýznamnější zůstávala i nadále Čína, která se podílela v roce 1995 na celkovém obratu zahraničního obchodu ČR 0,8%.
Ke konci 90. let a na počátku nového století docházelo nadále k růstu podílu zemí s vyspělou ekonomikou. Jejich podíl na českém dovozu se zvýšil až na 82% a na českém vývozu až na 91,6% v roce 2004. Naopak klesal podíl obchodu s evropskými zeměmi s tranzitivní ekonomikou. Jejich podíl na českém zahraničním obchodu se výrazně snížil v roce 2004, kdy došlo k rozšíření Evropské unie a kdy se na českém dovozu podílely pouze 6,4% a na českém vývozu pouze 4,7%.
Od konce 90. let také akceleruje obchodní výměna s Čínou, a to zejména u dovozů. Zatímco v roce 1998 měly dovozy z Číny na celkových Českých dovozech podíl 1,7%, do roku 2003 tento podíl stoupl na více než 5%. Nárůst dovozů z Číny je realizován především ve skupině strojů a dopravních prostředků. S dynamickým růstem dovozů z Číny se prohlubovaly také deficity obchodní bilance s Čínou a to až na téměř 70 miliard Kč v roce 2003.