Globalizace ekonomiky v posledních deseti letech se projevila kromě jiného tím, že dramaticky vzrostly přímé zahraniční investice. Většina z nich míří do industrializovaných zemí. V devadesátých letech skokově vzrostly investice do zemí střední a východní Evropy, podíl přímých investic, který do nich v posledních deseti letech plynul, se zněkolikanásobil. Česká republika zaznamenala úspěch při přitahování těchto investic v rámci střední Evropy.
Vymezení přímých zahraničních investic
Přímá zahraniční investice a její základní formy jsou v ČR definovány devizovým zákonem č. 21/1995 Sb. Podle tohoto zákona se přímou zahraniční investicí rozumí takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo majetkových práv, jehož účelem je založení, získání nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce na podnikání v tuzemsku.
Přímá zahraniční investice musí splňovat podmínku desetiprocentního a vyššího podílu zahraničního investora na základním jmění společnosti. Podmínkou je také trvalý zájem investora na společnosti a jeho podíl na řízení. Přímá zahraniční investice se může projevit jako podíl na akciích domácí firmy, založení společného podniku či výstavba nové firmy na zelené louce. Přímý zahraniční investor nemusí mít kontrolní podíl nebo největší část vlastnictví ve společnosti. Za součást přímé zahraniční investice je pokládán také i následný reinvestovaný zisk a ostatní kapitál zahrnující úvěrové vztahy s přímým investorem. Složení přímé investice lze tedy vyjádřit vztahem:
Přímá investice = základní jmění + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál
- Základní jmění zahrnuje vklad nerezidenta do základního jmění společnosti, vklady v dceřinných společnostech a přidružených podnicích
- Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na zisku (ztrátě), sníženém o proplacené dividendy.
- Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a společnostmi, v nichž mají majetkovou účast, pobočkami a přidruženými podniky. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích.
Přímé zahraniční investice můžeme dělit na přijaté a poskytnuté. Známkou vysoké vyspělosti země je, že převládají přímé zahraniční investice poskytované. Naopak u transformujících se zemí převládají přijaté zahraniční investice nad poskytovanými.
Přímé zahraniční investice v ČR
V devadesátých letech byly častým cílem přímých zahraničních investic relativně rozvinuté, stabilní a otevřené ekonomiky, především země CEFTA. Tři čtvrtiny z celkových přímých zahraničních investic přijaly Maďarsko, Polsko, ČR a Rusko. Atraktivnost těchto zemí souvisí s jejich lepšími makroekonomickými výsledky, relativní politickou stabilitou a postupem institucionální transformace.
Polovina přímých zahraničních investic do zemí střední a východní Evropy byla investována ve formě fúzí souvisejících s privatizací, 10-20% představovaly investice na zelené louce, v ostatních případech se jednalo o investice do již existujících podniků se zahraniční účastí. V roce 1991 potom proběhla malá privatizace, která otevřela cestu k rychlému rozvoji drobného a středního podnikání.
Každé podnikání je v určitém smyslu velké riziko, protože může nastat mnoho různých situací po celou dobu. Trhy na kterých se obchoduje jsou často nevyzpytatelné a stává se, že je nutná likvidace sro. V takovém případě jsou však k dispozici různé společnosti, které se danou problematikou zabývají a jejich kontaktování je nejvhodnějším způsobem zániku a tedy i výmazu společnosti z obchodního rejstříku.