Pojem a stupně mezinárodní ekonomické integrace
Mezinárodní ekonomické integrace se objevují jako nový jev po druhé světové válce. V této době si již uvědomují přínos, který jim vzniká z mezinárodního obchodu a z mezinárodních ekonomických integrací. Rozvoj mezinárodního obchodu je způsoben také rozvojem a rozmachem světové dopravy a dopravních prostředků. Dochází k větší hospodářské provázanosti mezi státy a vzhledem i k stále většímu technickému a technologickému pokroku také k větší specializaci mezi státy.
Mezinárodní ekonomické integrace se rozdělují do několika stupňů:
- Pásmo volného obchodu
V tomto nejnižším stupni země odstraňují administrativní a jiné bariéry bránící vzájemnému obchodu. Jedná se omezení cel, případně zrušení cel na vymezené výrobky, rušení dovozních množstevních omezení (kvót), sjednocování technických norem.
Nejvýznamnější pásma volného obchodu z pohledu České republiky jsou:
Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA) – zóna volného obchodu na základě této dohody vznikla v roce 1993. Zakládající členové byly Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Později k dohodě přistoupilo Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko.
Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) – existuje od roku 1994, účastníky jsou Kanada, USA a Mexiko. Ve velikosti produkce a počtu obyvatel jde o největší zónu volného obchodu na světě.
Evropské sdružení volného obchodu (EFTA, česky ESVO) – vzniklo v roce 1960, založeno bylo Spojeným královstvím. Dnes ztratilo na významu vzhledem k tomu jak účastnické státy vstupovaly do EHS a následně do EU.
Mezi další pásma volného obchodu patří ASEAN ve východní Asii, APEC v asijsko-tichomořské oblasti, MERCOSUR v jižní Americe a SADC v jižní Africe.
- Celní unie
V tomto stupni ekonomické integrace dochází k odstranění cel mezi účastnickými státy a zavedení společných cel vůči třetím státům.
Známou celní unií v minulosti, která později vzhledem k ustavení EHS jako celní unie ztratila význam, byl Benelux (Belgie, Nizozemí a Lucembursko). Dnes existuje celní unie mezi Českou republikou a Slovenskem.
- Společný trh (Hospodářská unie)
Ve společném trhu k volnému pohybu zboží, jako je tomu v celní unii, přistupuje ještě volný pohyb služeb, osob a kapitálu. Volným pohybem osob je myšlen nejen volný pohyb osob jako turistů, ale především volný pohyb osob jako pracovních sil. Občan jedné účastnické země může bez omezení pracovat v jiné účastnické zemi. Zároveň dochází k uznávání kvalifikace získané v jedné zemi i v ostatních zemích. Volný pohyb kapitálu znamená zrušení omezení jednotlivých států v oblasti omezení investic cizozemců na svém území, ať už jde o investice do akcií nebo do nemovitostí, případně v jiné oblasti.
- Hospodářská a měnová unie
Ke společnému trhu zboží, služeb, pracovních sil a kapitálu přistupuje společná měna. Její hlavní přínos pro vzájemný obchod je v tom, že odstraňuje problémy spojené s výkyvy kurzů měn účastnických států.
- Politická unie
V této fázi dochází ke sjednocení nejen hospodářské politiky účastnických států, ale i politiky zahraniční, obranné, bezpečnostní a vnitřní. Pokud jsou vazby mezi státy slabší, jde o konfederaci, pokud silnější jde o federaci.