Historie

Na trhu práce působí obdobné faktory jako na jiných segmentech trhu. Poptávka po práci a nabídka práce hledají rovnováhu jako poptávka po zboží a nabídka zboží. Na křivku poptávky po prácí působí faktory jako je ekonomický růst spojený s poptávkou po zboží, které podnikatelé vyrábějí. Na křivku nabídky práce mají vliv takové faktory jako je výše […]

Čistý domácí produkt (ČDP) je méně používaným ukazatelem než je HDP. ČDP na rozdíl od HDP nezahrnuje znehodnocení kapitálu (amortizaci), tedy odpisy. Korelace křivek HDP a ČDP je velmi vysoká, takže lze předpokládat, že ČDP roste nebo klesá obdobně jako HDP. HDP lze v praxi vypočítat rychleji než ČDP, což je důvod, proč se sleduje především […]

Pojem hrubého domácího produktu Hrubý domácí produkt (HDP) je nejvýznamnějším ukazatelem výkonnosti ekonomiky. Představuje úhrn všeho, co bylo vyrobeno na území daného státu. Definice hrubého domácího produktu: Hrubý domácí produkt je hodnota všech finálních produktů (statků a služeb) vyprodukovaných uvnitř země během daného období. Metody měření   Měřit HDP můžeme v podstatě dvěma metodami: Spotřební (výdajovou, […]

Inflaci podle příčiny můžeme rozdělit na: Inflace tažená poptávkou je inflace, jejíž příčiny jsou dány zvýšením poptávky – zvýšení mezd, snižování dání, snadný přístup k úvěrům, atd.. Tato příčina inflace se odstraňuje v rámci monetární politiky prováděné centrální bankou. Inflace tlačená náklady je případ, kdy se inflace zvyšuje v důsledku zdražování vstupů do výroby (nákladů). Dojde-li například ke […]

Nástroje České národní banky v oblasti monetární politiky ČNB rozlišuje 3 druhy nástrojů v oblasti monetární politiky: (1) operace na volném trhu, (2) automatické facility, (3) povinné minimální rezervy Operace na volném trhu Cílem operací na volném trhu je především usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Operace na volném trhu jsou většinou prováděny ve formě repo operací (na […]

Inflace Inflaci lze definovat jako ekonomickou nerovnováhu způsobující růst cen anebo, a to je v současné době častější definice, lze inflaci definovat jako růst cen. Inflaci měříme pomocí indexu spotřebitelských cen, ve zkratce CPI z anglického Consumer Price Index. Index spotřebitelských cen se měří na spotřebitelském koši, který zahrnuje zboží a služby nakupované domácnostmi. Index obecně […]

Monetaristé považují inflaci za jednoznačně škodlivou. A to i v případě, že růst inflace souvisí se snahou obnovit ekonomický růst. Inflace je podle monetaristů čistě peněžní jev, který souvisí s množstvím peněz v oběhu. Doporučují proto, zaměřit se na řízení množství peněz v oběhu. Množství peněz v oběhu se  definuje pomocí peněžních agregátů. V České republice je nejdůležitější peněžní agregát […]

Zastánci socialismu odmítají kapitalismus jako nespravedlivý společenský systém a prosazují kolektivní vlastnictví. Asociacionisté prosazovali hospodářské komunity – asociace, jako základní hospodářskou jednotku v kolektivním vlastnictví. Asociacionisté se domnívali, že tyto asociace zvítězí v hospodářské soutěži nad soukromými podnikateli (kapitalisty) tím, že práce v asociacích bude pro dělníky více motivující. Anarchisté se domnívali (a stále domnívají), stejně jako asociacionisté, […]

Klasická politická ekonomie znamenala jistý zvrat v ekonomii tím, že z ní vytvořila vědu. Klasické politické ekonomie vznikla na konci 18. století. Filosoficky navázali klasikové na Johna Lockeho a Davida Huma, kteří jsou nazýváni jako filosofové přirozených zákonů,  a na fyziokraty. John Locke a David Hume formulovali kvantitativní teorii peněz, kterou vyvrátili základní tezi merkantilistů, že čím […]

Fyziokratismus vznikl ve Francii v 18. století, tedy v době kdy v této zemi převládal merkantilismus. Určitým způsobem byl fyziokratismus reakcí na merkantilismus, když prohlásil za jedinou produktivní sféru zemědělství. Merkantilismus, který ve své pozdější formě připouštěl dovoz surovin, ruinoval francouzské zemědělství. Merkantilisté nahlíželi na potraviny, ve kterých tehdy dominovalo obilí, jako na surovinu v tom smyslu, že […]