Podnik je velice složitý ekonomický systém a je potřeba v něm vytvořit prostředí pro efektivní spolupráci všech zaměstnanců. To je smyslem organizování v jehož procesu vzniká organizační struktura podniku. Cílem podnikatele je zvyšovat hodnotu svého podniku. V případě, že vlastník nechce podnik řídit sám, má možnost přenést tuto řídící funkci na profesionálního managera. Znamená to oddělení vlastnictví od řízení. Podmínkou je, aby manageři jednali tak , jako by byli sami vlastníky. V zájmu vlastníka jednají manageři v případě, že zvyšují hodnotu vlastníkova majetku. Vlastníci delegují pravomoc řízení a správy jejich majetku na managery.
Důvodem organizování je nutnost dělby práce a omezenost rozpětí řízení. Dělba práce je proces, jímž je celková práce přidělována jednotlivým vykonavatelům tak, aby byla možná její co nejefektivnější realizace. Omezenost rozpětí řízení je důvodem pro vytváření více organizačních úrovní. Vlastník nebo vlastníkem pověřený manager nezvládne řídit rozrůstající se podnik sám, protože jeho rozpětí řízení tzn. počet osob, které je schopen efektivně řídit je omezeno
Vznik organizačních jednotek
Jsou to vlastně útvary podnikového řízení. Plní koordinační funkci všech funkcí a činností.
Útvar nákupu: plní funkci zabezpečení vstupů krátkodobé povahy (okamžité spotřeby), tzn. suroviny, základní a pomocné materiály, nářadí atd.
Výrobní útvar: je zhotovitel a plní funkci transformační, kdy se výrobní faktory přeměňují na výrobky
Útvar odbytu: plní funkci dodání výrobku zákazníkovi
Marketingový útvar: zabezpečuje funkci sledování a utváření potřeb zákazníků a následné specifikace výrobního programu
Finanční útvar: plní funkci zabezpečení podniku potřebným kapitálem a sledování jeho využití
Investiční útvar:plní funkci vynakládání kapitálu na vstupy dlouhodobé povahy, tzn. zabezpečuje alokaci (shromažďování) kapitálu.
Útvar personalistiky: vykonává funkci zajištění a péče o nejdůležitější vstup – pracovníky
Vztahy organizačních jednotek
Pojivem provázání organizačních jednotek je pravomoc, pomocí které jsou definovány vztahy nadřízenosti a podřízenosti.
Kombinují se zde výhody jedno a více liniového systému. Liniově štábní systém se vyznačuje jednou linií řízení (přikazovací pravomoci), jejímž nositeli jsou tzv. linioví pracovníci (odpovídají za koordinaci průběhu procesů). Současně je zachována vysoká specializace, která je zajištěna pomocí delegování části pravomoci liniových pracovníků na jednotky, které odpovídají za výkon činností v rámci procesů. Mezi tyto jednotky patří:
Štábní organizační jednotky: např. asistent generálního ředitele, sekretariát generálního ředitele, které pro linii plní podpůrnou funkci (odborné poradenství, příprava rozhodování, kontrola plnění úkolů
Funkčně specializované organizační jednotky: ty vystupují jako společné servisní jednotky, které jsou vybaveny rozsáhlými kompetencemi spojenými s výkonem jejich specializované funkce např. kontrolní, výpočetní centrum, výzkum