Počet ekonomicky aktivních cizinců v ČR stoupal od počátku devadesátých let až do roku 1997, kdy dosáhl počtu 194 000 osob. V roce 1998 byl zaznamenán významný úbytek na 156 000 osob a od té doby počet cizinců pracujících na území ČR stoupl jen mírně na současných 162 761 osob.
Cizinci nejčastěji pracují v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (26,8% v roce 2002), dále ve zpracovatelském průmyslu (22,9% v roce 2002) a ve stavebnictví (22,1% v roce 2002).
Problémy spojené s migrací cizinců
Nejčastější formou nelegální migrace je nelegální přechod hranic a tendence setrvávat na území i přes vypršení délky povolení k pobytu. Počet osob, u kterých bylo zjištěno nedovolené překročení hranic, se od počátku 90. let zvyšoval až do roku 1998. Od té doby dochází k postupnému snižování počtu těchto osob (například v roce 1998 bylo zjištěno 44 672 případů, v roce 2003 pak 13 206 případů nelegálního překročení hranic, což je pokles přibližně o 70%. Na konci 90. let byly nejčastěji identifikovanými osobami občané Jugoslávie – Kosova, a to především v důsledku tzv. kosovské krize. V této době byla Česká republika rovněž významnou tranzitní zemí směrem na západ.
Od roku 2000 se pak sleduje zvlášť nelegální překročení hranic a porušení pobytového režimu (viz graf). Za rok 2003 bylo zjištěno celkem 13 206 osob při nedovoleném překročení státní hranice a 21 350 osob při porušování pobytového režimu. Osoby nejčastěji překračující státní hranice byly nejčastěji občany Ruska (22%), Číny (16%) a rovněž občané České republiky (16%). Ve směru z České republiky byla nejčastěji překračována hranice česko-rakouská a hranice česko-německá. Ve směru opačném to byla hranice česko-polská a česko-slovenská. Počet osob u nichž bylo zjištěno porušování pobytového režimu vzrostl mezi lety 2001 a 2003 ze zhruba 18 000 na 21 000 osob. Počet osob s nelegálním pobytem již druhým rokem převyšuje počet osob nelegálně překračujících hranici. Je tedy zřejmé, že cizinci se snaží na území České republiky ve většině případů zůstat, nikoli jím procházet na další území. Při porušování pobytového režimu policie nejčastěji odhalila občany Ukrajiny (80% osob), Běloruska (3% osob) a Vietnamu (2% osob).
Dalším problémem spojeným s migrací cizinců na území České republiky je kriminalita. Z celkového počtu osob stíhaných v České republice v roce 2002 byly 4% cizinci a z celkového počtu pravomocně odsouzených osob byla 2% cizinci. Nejčastěji byli stíháni občané Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu.
Dalším problémem souvisejícím s migrací do České republiky je proces integrace nově příchozích obyvatel do stávajících politických, kulturních, právních a jiných struktur společnosti. Proces integrace imigrantů do společnosti je dlouhodobá záležitost. Koncepce integrace České republiky si klade za cíl formulovat práva imigrantů, která by jim zajišťovala právní a sociální jistoty, zejména pak přístup k systému zdravotní a sociální péče, bydlení, zaměstnání, vzdělání a politickému rozhodování. V případě nedostatečné integrace cizinců do společnosti dochází k projevům rasismu a xenofobie, které se vyskytují zejména v „těžkých“ dobách (např. období recese a zvýšené nezaměstnanosti).
Shrnutí
Česká republika se během 90. let stala zemí s trvalým přílivem imigrantů. Počet cizinců legálně usazených v ČR se od roku 1990 do roku 2004 téměř zpětinásobil na přibližně 250 tisíc osob. Oproti tomu emigrace z České republiky do zahraničí byla až do roku 2000 zanedbatelná. Nejčastější státní občanství cizinců žijících v ČR je ukrajinské, slovenské a vietnamské. Naopak Češi nejčastěji odcházejí na Slovensko. Příliv cizinců do České republiky pomáhá snižovat následky nízké porodnosti, která vede k úbytku počtu obyvatel. Podle počtu pracovních povolení nejvíce cizinců pracuje v obchodu, průmyslu a ve stavebnictví. Problémem spojeným s vyšší migrací je nelegální migrace cizinců na území České republiky, vyšší kriminalita a integrace cizinců do společnosti. Výzvou i problémem se může stát příliv či odliv mozků. V obecné rovině se při stanovení vlivu mezinárodní migrace na ekonomiku země nejčastěji hodnotí ovlivnění tří oblastí, a to hospodářského růstu, pracovních míst a zaměstnanosti a mezd. Stanovení vlivu migrace na hospodářství České republiky je problematické, protože neexistují data potřebná pro takovou kvantifikaci.