Problémy s pitnou vodou pociťuje zejména subsaharská Afrika, kde je nakládání s vodními zdroji velmi špatné. Nejvíce postiženy jsou Etiopie, Súdán, Čad a Somálsko, kde umírá více než 700 lidí za den. Abnormální sucho tak ohrožuje dalších 130 milionů lidí a narušuje tak ekonomiky těchto zemí. V osmdesátých letech byla tak nízká produktivita, že nastal podstatný pokles ekonomiky a důsledky této krize dosud přetrvávají. K tomu ještě přispívají přírodní katastrofy, občanské ozbrojené konflikty a politická nestabilita.
Zemědělství postižené dlouhodobým suchem nemůže uživit hladovějící obyvatele, kterých stále přibývá. Populační růst je více než 3% ročně a přes 75% obyvatel je závislých na zemědělství. Afrika tak nezvládá požadavky rostoucí populace a dochází k vyplenění základních přírodních zdrojů, úbytek úrodné půdy a ničení životního prostředí.
Bez pravidelné pomoci OSN by Afrika nebyla vůbec schopna zvládnout své problémy. Obrovský podíl v pomocných akcích má kromě WHO (World Health Organization) a FAO (Food and Agriculture Organization) hlavně WFP (World Food Programme), který zajišťuje přímou potravinovou pomoc, dlouhodobou podporou zemědělství a také přijetí nových technologií včetně zavlažování.
Základem pro zvýšení národního důchodu je rozvinutí zemědělství. Zejména osvojení technologií s přihlédnutím k místním podmínkám, rozumné hospodaření s vodou a zavedení účinného způsobu zavlažování.
Nejúčinnější pomocí ke zvládnutí chudoby by bylo uspořádání světové ekonomiky, snížení dluhů a úroků, a získání odpovídajících finančních prostředků za své suroviny.