V této kapitole se budu zabývat zeměmi, které jsou v současnosti významné pro zahraniční obchod České republiky, a to jak z hlediska objemu obchodu, tak z hlediska strategického či z hlediska významné nerovnováhy. Evropská unie Evropská unie zaujímá ve vzájemném obchodu s Českou republikou postavení nejvýznamnější teritoriální oblasti. Vývozy do EU tvořily v roce 2002 přibližně 70% všech českých exportů, u dovozů […]
Měsíc: Leden 2019
Veřejné finance
Veřejné finance jsou souhrnem peněžních vztahů, které souvisí s tvorbou, rozdělováním a použitím peněžních prostředků za ingerence veřejné moci. Zaměříme-li se na příjmovou stránku veřejných rozpočtů, pak veřejné finance budou mít podobu především daní a dalších povinných plateb. Pokud se zaměříme na výdajovou stránku veřejných rozpočtů půjde o peníze na provoz veřejné správy, transfery domácnostem, obranu, […]
Podniky podle velikosti
Podle velikosti můžeme podniky členit na velké, střední a malé, popřípadě podrobněji do velikostních tříd. Kritériem třídění je počet zaměstnanců, velikost obratu, velikost kapitálu nebo zisku. V ČR se v současné době používá kombinované kritérium, a to počet zaměstnanců a výše obratu. Podle Svazu průmyslu České republiky se za malý podnik považuje ten, který má méně než […]
ZAHRANIČNÍ OBCHOD V ČR
Zahraniční obchod prošel v průběhu 90. let dramatickými změnami. Došlo k velkému nárůstu objemu zahraničního obchodu a ke změně orientace z východních na západní trhy. Problémem byly velké deficity běžného účtu platební bilance, které vyústily v měnovou krizi v roce 1997. Současně došlo k přechodu z produkce primární a méně náročné na technologické zpracování na produkci sofistikovanou. Tento trend je znakem […]
Veřejné statky, externality a přirozené monopoly
Veřejné statky rozdělujeme na čistě veřejné statky a na částečně veřejné statky. U obou typů veřejných statků je stejný základní znak, a to nerivalita ve spotřebě, tedy když daný veřejný statek užívá jeden spotřebitel, nic nebrání jinému spotřebiteli, aby tento statek užíval také. Čistě veřejné statky jsou statky, jejichž spotřebu nelze omezovat a navíc by […]
TYPY SPOLEČNOSTÍ
Osobní společnosti Jejich obecnou charakteristikou je to, že jsou vytvořeny a vlastněny dvěma nebo více osobami, které se dělí o zisky společně a jsou odpovědné za všechny ztráty. Společníci se osobně zúčastňují podnikání (odtud i název těchto společností). Jejich výhody a nevýhody jsou podobné jako u společnosti jednotlivce. Tyto společnosti však do určité míry překonávají […]
TYPY ORGANIZACÍ
Rozpočtové organizace Typickými přestaviteli jsou školy, soudy, státní zdravotnická zařízení. Jsou financovány ze státního rozpočtu nebo rozpočtů obcí, kam odvádějí i všechny své příjmy, pokud mohou vykonávat podnikatelskou činnost pak rozdíl mezi příjmy výdaji je dalším zdrojem financování jejich činnosti. Příspěvkové organizace Jsou to různá kulturní zařízení např. divadla, knihovny, muzea, galerie. Jsou financovány z příjmů […]
Vývoj komoditní struktury zahraničního obchodu
Změny v komoditní struktuře zahraničního obchodu nejsou tak markantní, jako změny ve struktuře teritoriální. Mezi lety 1989 a 2002 zaznamenala největší změny u dovozů skupina nerostných paliv, u které došlo k poklesu, dále potom skupina meziproduktů, a skupina strojů a dopravních prostředků, které naopak zvýšily svůj podíl na celkových dovozech. Ve vývozech došlo k největšímu nárůstu ve skupině […]
Veřejný sektor a veřejné finance
Veřejný sektor Podobně jako u mnoha jiných pojmů ani pro pojem veřejný sektor neexistuje pouze jediná definice. Může jít o užší pojem ekonomický anebo o širší pojem společenský. Převažující ekonomické pojetí dělí veřejný sektor pouze podle ekonomického hlediska, a to na soukromý a veřejný sektor. Veřejným sektorem je pak podle této definice ta část ekonomiky, […]
Vývoj teritoriální struktury zahraničního obchodu
V této části se budu zabývat vývojem teritoriální struktury českého zahraničního obchodu. První část věnuji situaci před rokem 1989, poté se budu zabývat vývojem v průběhu transformace. Jak vyplývá z tabulky, nejvýznamnějším faktorem změn teritoriální struktury zahraničního obchodu České republiky mezi lety 1989 a 2004 byl růst podílu obchodu s vyspělými tržními ekonomikami a naopak pokles podílu obchodování se […]